Všechny cesty vedou do Japonska! Alespoň to platí pro živnostníky Dobrých čajoven.
Japonsko je země kontrastů moderního a tradičního a to nám dávalo od začátku najevo. Když se zde opravuje střecha starobylého chrámu, tak se zkrátka postaví konstrukce větší než on sám…
Vyrazili jsme okamžitě do ulic. A bylo se na co dívat. Někdo do zahrad, jiní do chrámových paláců, jiní do čajovniček. Někoho přilákala čínská čtvrť v Yokohamě.
Čínská čtvrť není to pravé Japonsko nicméně jsme neodolali a ochutnali čaj připravený ve stylu Kung-fu.
Náš nabitý plán velel vyrazit Shinkansenem do města proslaveného japonským čajem Sencha Shizuoky.
Město Shizuola je jeden velký čajový obchod. We love green tea. Uvítání vskutku přilehavé.
Na okolních svazích právě probíhala sklizeň. Lístky se sečou malými kombajny ponášenými v rukou.
7Jako první jsme dorazili do velké a moderní fabriky Marumo, kde se zpracovávají čajové lísky vykupované od místních farmářů. Jejich sdružení je také jejím vlastníkem.
Přivítáni jsme byli (z leva) panem Takadou, naším japonským dodavatelem, ředitelem firmy (uprostřed) a vrchním degustátorem.
Výkup lístků byl v plném proudu. Nabízela se nám otázka, jak místní zemědělci, spolumajitelé fabriky, ohodnotí spravedlivě kvalitu svých vypěstovaných lístků. Odpověď byla v pravdě japonská.
Náhodně vybraný vzorek lístků se po rozmělnění vloží do specielního přístroje a ten v mžiku vyhodotí jeho kvalitu. Vydá malý lísteček s rozborem obsažených látek a číslem, které určí pořadí ve stupnici od jedné do dvanácti. Jednička je nejlepší. A počítač nikdo neoblafne. Čaj který byl zrovna přivezen dostal známku 10 – nic moc.
I my jsme se museli podrobit japonským opatřením a vzít na nohy malinkaté trepky, což mnohým činilo nemalou potíž.
Čepice však slušely každému.
Míříme dál do Uji.