Čajová ekspedice do rovníkové Afriky měla vedle tradičně investigativních úkolů najmě zajistit dostatečné zdroje kvalitního listového čaje pro právě vzniknuvší KEŇA KLUB při Dobré čajovně v Kutné Hoře. Vizuelně krásný černý listový s malebným názvem Kenia Marynin nakupovali jsme totiž dosud (jako již vlastně poslední z čajů v naší nabídce) indirectně, tedy nikoli přímo z čajové zahrady, ale ze skladu velkoobchodníka hamburského. Patrně z důvodu právě tohoto nebyli jsme spokojeni s chuťovými a vonnými vlastnostmi čaje tohoto, patrně nejistou čerstvostí negativně ovlivněnými.

A tak jsme v sestavě A.milec a tovaryš David Grešák v termínu tradičním dubnovém vyrazili směr Keňa a Tanzánie:
 

První setkání s čajem v Nairobi bylo více než rozpačité.
 

Ani jediná nalezená čajovna v Nairobi se nezařadila do galerie milcovských snů .
 

a tak nás setkání s tímto milým čajovým náklaďáčkem ponouklo nelelkovat v metropoli a vyrazit „on the road“ směr Kericho.
 

Kericho je náhorní planina ve východní části Keni (pojmenovaná podle města ležícího téměř přesně na rovníku), vhodné svou nadmořskou výškou 1.200 až 2.200 m.n m.pro pěstování čaje.
 

Pěstování čaje zde zavedli ve 20.letech 20.století Angličané, a to najmě pro potřeby rozšiřující se komunity místních bělošských osadníků. 
 

Monumentální památkou na britské čajové pionýry v Kerichu je dodnes fungující TEA HOTEL v koloniálním stylu. Milcovská výprava se rozhodla utáhnout opasky po celý zbytek cesty a dovolit si jednu noc v tomto architektonickém skvostu uprostřed čajových zahrad.

 

Nabiti energií z místa, kterým procházely čajové dějiny Afriky vyrazili jsme malebnou krajinou směr čajová zahrada Marynin.
 

Jednou z místních zvláštností je systém čajových komunit uprostřed čajových plantáží, ve kterých většina obyvatel prožije celý živost – v malebné kolonii domků nalezneme mateřskou školku, školu, koloniál, nemocnici
 

i kostel.
 

Davida nejvíce zaujala Čajová škola pro dívky.
 

Další zvláštností keňských čajových zahrad je fakt, že sběr zde zajišťují výhradně muži. Práce mají více než dost – s výjimkou tříměsíční zimní přestávky probíhá sběr na každé z plantáží každých 5-7 dní. Inu tropy.
 

Ani jednotné apartní oblečky ze žluté gumy místní čajové chlapy ke graciéznosti indických čajových panen z údolí Bráhmaputry nepřiblíží…
 

Čajové ženy věnují se naopak okopávání mladých čajových keříků či vyklučování čajovníků přestárlých.
 

I ony mají práce dost.
 

V čajové fabričce nastalo zklamání. Její ředitel (majitelé jsou Britové) projevil se velmi neochotně - odmítl nám výrobu ukázat, a to s absurdním odůvodněním, že bychom v „Československu“ mohli začít pěstovat čaj a začít jim tak konkurenci na britském trhu. A mezi dveřmi procedil skrz zuby, že na zahradě Marinyn se listový čaj stejně již přes 5 let navyrábí…
 

Novou naději do našich milcovských tužeb vnesl pohled na čajový bilboard u cesty.

 

Na zahradě Subukia setkali jsme se opravdu s ochotou a čajovnickým nadšením.
 

Čaj je zde pečlivě pěstován, sklízen,
 

zpracováván
 

i balen.
 

Všichni se už ovšem těší na nového britského majitele. My ne…
 

Čajový rozdíl mezi Keňou a Tanzánií je nevelký. I zde jsou majiteli čajových zahrad a továren Angličané,
 

a zpracovává se zde výhradně drcený čaj do nálevových sáčků („Vždyť koho by dnes ještě zajímal listový čaj, pánové!“).
 

A tak znavení čajoví cestovatelé usedli pod africkou palmu na okraji africké čajové zahrady, v zavařovačkách si zalili z domoviny přivezený čínský čaj Eshan Mao Feng

 

a zasněně skrze ni pozorovali ČAJOVÉ VRCHOLKY AFRICKÉ…

Zažil, strávil a zapsal
Aleš Juřina alias A. milec